22.6. 2021
Dneska je první hroznej den
Mění se tlaky vzduchu za deště
a já se probouzim s tupou bolestí
v hlavě a na hrudi... kde ještě?
Probouzim se a nejsi tu
Tisknu se k polštáři nejsi tu
Už mi to dochází nejsi tu
A je to hroznej hroznej den
už přes noc a pak za úsvitu
nálože potlačenýho citu
bolest bolest vztek a hlavně
doprdele strašná láska
přežitek výsměch naděje?
A jak zpocená procitám ze spaní
a všechno tohle ve mně je
vnímám svět kolem nějak matně
z pohledu cosi se vytratilo
zaostření či zacílení...
cože tu bylo co tu už není?
To jak tvář druhého, tvoje bytost
všemu bytí propůjčila zář
a ve všem hojnost, sytost žití
a tepal život skrz tvou tvář
Dnes je léto a slunce nesvítí
a úzkost zrána úzkost zvečera
Tyvole Same! Cos nám to udělal?
Žádné komentáře:
Okomentovat