neděle 15. listopadu 2020

6.1 Dětské víno lenosti

Ospalé dítko a dlouhá noční cesta.
Vrací se domů z těch roztodivných dálek.
Co se asi změnilo?
  Doma, po dvoutýdenní dovolené,
   kde Arab u stánku prodával nejsladší limonádu,
   kde se nafukovací balon zatoulal kdesi na pláži,
   kde z malého balkonku levného hotýlku,
    šel večerem horký vzduch a hudba místních hráčů.

Teď v autě hraje jiná hudba,
hudba, kterou poslouchají rodiče,
kteří už dávno mlčí,
ale nespí.
Kde vzali tolik energie?
Vzadu se hroutí velká dětská hlavička
a tlustá sliny dopadá na madlo jeho sedačky.

Usínání vše převrací,
 plavání,
  po moři,
   mezi sny o pláži
    a opuštěném pokojíčku.

Auto zastaví.
To už jsme tady?
Je letní noc,
ale chlad je o něco větší.
A tu víno lenosti,
v dítěti propuká a vzpění
a tak ten mladý zločinec
dělá, jak by věrně spal.
Otec ho bere do náručí,
matka ho hladí po vlasech.
A když jej uloží do postele,
ten neřád otevře oči!

Žádné komentáře:

Okomentovat

sama jen se sebou

Proč moje samota není moje? proč místo abych se oslovila a zkusila navázat alespoň spojení raději ve smyšlených situacích rozmlouvám s přáte...